... v hlavní roli láska a respekt
O našem divadle
Naše divadlo se snaží k divákovi (ať už je to dospělý či dítě) přistupovat s úctou a respektem, s pochopením a laskavostí. S diváky vždy živě komunikujeme, zakládáme si na tom, aby to byla komunikace nenásilná, respektující — laskavá.
Jsme autorské divadlo, hrajeme výhradně autorské pohádky, ve kterých se opíráme především o vnitřní hodnoty, jako je láska, přátelství, důvěra, soucit… Zároveň zpracováváme také náročnější témata, se kterými se spousta dětí setkává v každodenním životě, jako je např. žárlivost, ostych, hledání vlastních hodnot. I když se může zdát, že pro malé děti jsou to témata těžko uchopitelná, věříme, že způsobem zpracování, hravostí a fantazií je dokážeme dětem přiblížit tak, aby se dotkla jejich dětské citlivé duše.
A právě citlivost a vnímavost dětského diváka je to krásné a cenné, co děti do divadelního prostoru přinášejí, rády bychom, aby si z tohoto společného prostoru co nejvíce i odnesly. Děti mají duši jako jemnou pavučinku, zachytí vše, co „letí" kolem. Naším cílem je, aby se v ní zachytily perličky dobra a laskavosti, věříme totiž, že taková pavučinka je něžnou, přesto (nebo právě proto) pevnou záchrannou sítí pro nás všechny.
Pohádky Laskavého divadla jsou plné hudby — živé i reprodukované, tance, interaktivních prvků, hravosti, neotřelého vtipu i fantazie, ale především je to pozvání k laskavému setkání do laskavého světa, kde všechno je tak, jak má být.
O nás

Drahomíra Staňková
Herečka, scenáristka
Jedna část mé životní cesty mě vedla k sociální práci (pracovala jsem s dospělými i dětmi s fyzickým, mentálním i smyslovým handicapem) a další část mě vedla k divadlu. V jednu chvíli se obě cesty (sociální práce a divadlo) protly, a já využívala divadlo a jeho prostředky a techniky jako nástroj k naplňování potřeb lidí, kterým život napsal trochu komplikovanější scénář. Tuto možnost jsem nalezla například v divadelním souboru absolventů Jedličkova ústavu. Divadlo má totiž tu sílu a moc podpořit, povzbudit, rozvíjet potenciál každého z nás a v určitém smyslu i léčit. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala téměř deset let v Centru služeb pro seniory, kde jsem mimo jiné vedla aktivizační program s prvky dramaterapie. Blízkost konce života mě přiměla být ve větším kontaktu se životem samotným — žít ho vědoměji a plněji. Narození dcer mě pak zavedlo k lidem, kteří stojí na opačném břehu života — na jeho začátku — k dětem. V současné době jsou to právě děti, v jejichž světě se cítím nejlépe — jejich svět a jeho vnímání mě baví, učí a inspiruje. I proto vznikl projekt Laskavé divadlo — místo, kde se vzájemně můžeme obohacovat, tvořit, sdílet, místo naplněné laskavostí a respektem.
Vystudovala jsem obor Mediální komunikace - Interaktivní média. Praxi i pracovní uplatnění jsem našla v České televizi jako redaktorka zvukového popisu pro nevidomé. Poté jsem absolvovala dvouleté studium na DAMU Kreativní pedagogika - Výchovná dramatika a zároveň roční kurz u Asociace dramaterapeutů České republiky - Expresivní přístupy při práci se skupinou.
Téma diplomové práce jsem si zvolila „Paradivadelní systémy (dramaterapie, psychodrama, edukační divadlo)". Příprava diplomové práce mě zavedla na představení divadla "The Bear Educational Theatre", kde jsem měla následně možnost sbírat první profesionální zkušenosti jako herečka. V rámci ročníkové práce jsme se sestrou vytvořily divadelní představení pro děti, které jsme poprvé uvedly v Klokánku (fond ohrožených dětí). O divadélko projevovaly zájem další neziskové organizace a školky, a tak původně ročníková práce získala nový rozměr a rozsah, založily jsme si autorské divadlo — „Divadlo sester Brokových", se kterým jsme pravidelně vystupovaly na různých festivalech, soukromých i benefičních akcích, ve školkách a školách i ve školách pro děti se specifickými potřebami (např. Holečkova škola pro neslyšící a nedoslýchavé).
Sociální práce mě naplňuje smyslem a divadelní práce naplňuje mou touhu a potřebu tvořit a sdílet. Měla jsem to štěstí, že se mi podařilo skloubit obojí. Pracovala jsem jako asistentka dětí s ADHD v dramaterapeutické skupině Hyperaktivita, o. p. s., spoluvytvářela divadelní představení klientů Asistence, o. p. s. i klientů po úrazu mozku v ErgoAktivu, o. p. s. Před mateřskou dovolenou jsem téměř deset let pracovala v Centru služeb pro seniory Horizont, kde jsem (mimo jiné) vedla aktivizační program s prvky dramaterapie.
Všechny tyto zkušenosti formovaly mou životní cestu a především mě jako člověka. Největší formativní zkušeností a zároveň nejkrásnější životní rolí se pro mě ale stala role maminky. Vědomí, že pro děti je rodič vzorem, je mi motivací stát se a stávat se (protože je to nekončící proces) lepším člověkem, člověkem laskavým a respektujícím, což jsou právě pilíře Laskavého divadla, které vzniklo i pro ně a díky nim.

Hana Samešová
Herečka, hudebnice
Má hudební dráha započala velmi brzy – už v pěti letech, kdy jsem s rodiči navštívila koncert Jiřího Stivína. Ten večer se mi vryl hluboko do paměti, nejen díky hudbě samotné, ale i díky tomu, co následovalo. Celý koncert jsem spontánně protančila a neuniklo to ani řediteli místní Základní umělecké školy, který v mém projevu vycítil přirozený hudební talent. Na jeho doporučení jsem začala s intenzivním studiem hry na klavír. Babička mi tehdy skutečně pořídila piano – a tím byl můj osud v podstatě zpečetěn.
Hudba se stala mým každodenním chlebem i vnitřní potřebou. Po základním uměleckém vzdělání jsem pokračovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a následně i na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde jsem vystudovala hru na klavír. Studium mě obohatilo nejen po technické stránce, ale také mi dalo hlubší vhled do interpretace, hudební historie a estetiky.
Má další hudební cesta mě zavedla do Německa, konkrétně do Výmaru, města s bohatou kulturní a hudební tradicí. Studium na Hochschule für Musik Franz Liszt pro mě bylo nejen profesním, ale i osobním obohacením – mohla jsem zde čerpat z inspirativního mezinárodního prostředí, navazovat nová přátelství a rozvíjet se v různých směrech. Pro větší nadhled a širší uplatnění jsem se rozhodla vystudovat také obor Kulturmanagement, který mi otevřel dveře do zákulisí kulturního provozu.
Po návratu do České republiky jsem měla možnost získat praktické zkušenosti v novém oboru přímo v Národním divadle v Praze, kde jsem působila jako produkční Opery ND. Práce v této instituci byla pro mě nesmírně cenná – naučila jsem se organizaci velkých projektů, týmovou spolupráci a především vnímání kultury z perspektivy její tvorby i produkční realizace.
Kromě hudby mě vždy přitahoval pohyb a tanec. Ve volném čase jsem se věnovala salse, která mi přinášela radost a uvolnění, ale také moravskému folklóru, jenž mi byl blízký svou autenticitou a propojením s tradicí. Po určitém čase však nastalo životní období, které předčilo všechna předchozí – stala jsem se maminkou. Během několika let jsem intenzivně prožívala nejkrásnější, ale zároveň nejnáročnější roli – roli maminky tří dětí. Toto období mě hluboce obohatilo, naučilo mě trpělivosti, empatii i schopnosti vnímat svět dětskýma očima.
Dnes se profesně věnuji výuce hry na klavír a zároveň vedu hudebně-pohybové kroužky pro děti. Ve spolupráci s Drahuškou Staňkovou také objevujeme kouzlo divadla, improvizace a tvořivé spolupráce – prvky, které mi v rámci mého původního klasického vzdělání často chyběly. V této volnější, kreativní formě práce s dětmi nacházím hluboký smysl a radost.
Jsem členkou Orffovy společnosti, díky které se pravidelně účastním seminářů a workshopů podobně smýšlejících pedagogů. Společně zde sdílíme nápady, inspirujeme se a zkoušíme nové interaktivní metody, které v praxi baví nejen děti, ale i nás samotné. Ráda hledám nová témata, která hudebně zpracovávám a dětem zprostředkovávám hravou a poutavou formou. Věřím, že hudba má moc otevírat dětskou fantazii, srdce i mysl – a že může být mostem mezi světem vnitřním a tím kolem nás.
Práce s dětmi mě naplňuje svou opravdovostí. Fascinuje mě jejich spontánnost, upřímnost, nápaditost i čistá radost, kterou do všeho vkládají. Jejich přítomnost a energie jsou pro mě nejen profesní výzvou, ale především životní a tvůrčí inspirací.
Co nabízíme
Divadlo u vás
Naše divadelní příběhy rády zahrajeme ve vaší školce, škole či jinde. Přivezeme s sebou kulisy, hudbu i veselou náladu. Stačí si vybrat pohádku z našeho repertoáru.
Divadlo u nás
Zveme vás na výjimečný výlet za pohádkou do atraktivního a netradičního prostředí – do opravdového zámku – zámku Veleslavín!
Hudebně - divadelní workshopy
Naše hudebně - divadelní workshopy se skládají z hudební a divadelní části, které jsou tematicky propojeny. Hudba a divadlo působí na různé smysly - dohromady pak vytvářejí silnější a intenzivnější prožitek.
Divadlo na přání
Přejete si hudebně či divadelně zpracovat téma, které zrovna rezonuje ve vaší skupině tak, aby bylo dětem lépe srozumitelné? Vaše téma se můžeme díky propojení hudby a divadla rozeznít v různých podobách. Každá forma přinese jiné vnímání i prožitek.
Soukromé akce
Hledáte originální program pro dětskou oslavu nebo firemní akci? Vytvoříme prostor, kde se mohou setkat generace a společně se smát i chvilku snít. Na míru přizpůsobíme délku i téma představení nebo workshopu. Ať už slavíte v sále, na zahradě nebo třeba v parku, rády pro vás připravíme interaktivní program, který potěší malé i velké diváky.
Aktuality
Nejnovější informace o našich představeních a akcích
Srdce Veleslavína
📍 Kde: Zámek Veleslavín
🎫 Vstupné: Dobrovolné
Příběh Srdce Veleslavína se opírá o skutečnou historii zámku. Fakta trochu okořenila pohádková fikce, a tak se zrodil příběh, který malé i velké diváky seznámí s historií zámku, ale i pobaví díky neotřelému humoru a nadsázce a možná i dojme. Diváci budou mít dokonce možnost naučit se několik královských tanců!
Naše pohádka Srdce Veleslavína je ale především zamyšlením nad skutečnými hodnotami. Na zámku Veleslavín totiž nebydlela nikdy žádná opravdová princezna, ale zabydlela se tu láska, pomoc, podpora a naděje. Příběh je zároveň i přáním, aby právě takové srdce v zámku Veleslavín tlouklo dál.
Naše představení
Objevte naši sbírku kouzelných představení pro děti všech věkových kategorií

Cesta za štěstím
Hrdinkou příběhu je vrána — nevítaná, odháněná, odmítaná — jako symbol neštěstí a smůly. Vráně je to líto, i ona, stejně jako každý, chce být šťastná. Jak ale štěstí dosáhnout? Kde ho najít? Vrána se vydává do světa štěstí hledat. Poznává různé národy, kultury, přístupy ke štěstí i rituály, které štěstí mají přivolat. Podaří se vráně štěstí najít? A v čem vlastně štěstí spočívá?
V Indii se vrána dozvídá, že štěstí se ukrývá v nás samotných, je to stav naší mysli a naše vnímání světa, vše závisí na úhlu pohledu. Tato slova se potvrdí, když vrána doletí mezi Indiány, na totemu spatří havrana - příbuzného vrány. Indián vránu uctivá jako symbol štěstí a života. Dochází k prozření vrány - věci mají takový význam, jaký mu ho my dáváme, my jsme takoví, jak sami sebe vnímáme, svět je takový, jak se na něj díváme. Bude jí toto uvědomění stačit k vnitřnímu pocitu štěstí? Vrána se rozhodne letět dál, letět až na samotný konec světa…
Příběh pracuje mimo jiné s tématem předsudků a tendencí vylučovat někoho, kdo nám připadá jiný. Ten někdo jiný ale v sobě může skrývat sílu, krásu a potenciál, jen když tomu a jemu dáme šanci, protože každý si šanci zaslouží a každý si zaslouží být šťastný.
Galerie
Podívejte se na naše představení očima diváků
Co o nás říkají
Zpětná vazba od návštěvníků našeho představení
"Toto divadlo je skutočným balzamom na dušu – pre deti aj dospelých. Ak hľadáte viac než len jednoduché gagy a prvoplánový humor, ste na správnom mieste. Každé predstavenie je premyslené, citlivo spracované a pútavé pre malých aj velkých divákov. Drahuška hrá divadlo s láskou a nasadením, akoby vystupovala pred vlastnými deťmi – a je to cítiť v každom geste, v každej replike. A to všetko v doprovode úžasnej hudby od Hanky.
Malé varovanie na záver: Po návšteve tohto divadla sa z vašich detí môžu stať verní milovníci divadelného sveta – a nečudujte sa, ak si oponu budú chcieť rozvesiť aj doma. 😊"
"Letos na jaře nás navštívilo Laskavé divadlo s představením Cesta za štěstím. Ačkoli se divadlo věnuje především mladším ročníkům, přesto protagonistky Drahomíra s Hankou laskavě přišly i k našim starším dorostenkám a dokázaly se naladit na skupinu 80+. Na havraních perutích jsme s nimi prolétli letem téměř celým světem přičemž se obě vystupující dokázaly „převtělit" do lidí mnoha národů a ras a hledaly to, co je společné všem – touhu po štěstí, přijetí a vzájemnosti.
V následné debatě po představení protagonistky rozvířily v hlavách našich seniorek spoustu vzpomínek na šťastná období v jejich životech a myšlenek o tom, co pro ně štěstí vlastně znamená. V rozverném závěru si dámy mohly vyzkoušet různé kostýmy a rekvizity, použité v představení a i ony se „převtělily" v orientální tanečnice, zahalily závojem nebo vyzdobily válečnými barvami, z čehož měly radost umělkyně i publikum.
A štěstí a radost k sobě mají blízko. Takže jsme s Laskavým divadlem strávili radostné odpoledne při Cestě za štěstím. Co víc si na stará kolena může člověk přát. Snad jen to, aby to nebylo naposled a laskavé divadelnice nás zase někdy navštívily."
Kontaktujte nás
Máte zájem o představení nebo workshop? Napište nám!